Hudba a tvorba playlistů #1 - STARSHOW

13.07.2015 13:41

Nedávno tady na stránkách padl dotaz ohledně toho, jak tvořím playlisty. Otázka mě zaujala a rozhodla jsem se toto téma trošku rozvést.

Když začínám psát, většinou se zaposlouchám do nejnovějších hitů, které jsou v danou chvíli na předních příčkách hitparád. To ale ještě neznamená, že se tyto songy dostanou do playlistu. Tak jako se rozvíjí sám příběh, rozvíjí se i hudba, kterou tak nějak u příběhu „slyším“. Někdy jsou to písně, které vystihují náladu hlavní postavy, někdy zase ty písně, které se hodí k dané situaci, jindy jsou to zase ty, které moji hlavní hrdinové poslouchají. A čas od času jsou to i ty, které se mi prostě jen zalíbí.

U Starshow byl playlist jasný. Jelikož se jedná o hudební soutěž a mnoho z nás ví, že interpreti mají zazpívat nějakou píseň jiných zpěváků a zpěvaček, poslouchala jsem prostě to, co zrovna mé postavy zpívaly v soutěži.

Jako první jsem zvolila Pink a její So What. Když jsem Starshow začala psát, byla to velká hitovka, teď už je to zase jen jedna stará skladba, která je z části oposlouchaná. James Blunt i Jordin Sparks měli v tom roce taky úspěch a jejich písničky jsem měla naposlouchané mnohokrát. Navíc se mi všechny tyto písně k postavám hodily. Tak nějak jsem věděla, že by si je vybrali, kdyby doopravdy existovali. Nevím, jestli to dává tak nějak smysl, ale je to tak. :) Pak tu byl výběr Setha a to Jesse McCartney. Přiznám se, v té době jsem jeho album milovala, ale nebyl to ten důvod, proč jsem mu přiřadila zrovna tuhle píseň. Zvolila jsem ji proto, že je pro klasického rockera natolik odlišná, náročná a otravná, že ji Seth prostě musel mít. Možná jsem trošku škodolibá, ale abych pravdu řekla, opravdu bych ho chtěla vidět, jak by se s tím doopravdy popral :D (Hmm, možná by mi stačilo vidět Mira Šmajdu, jak to zvládne, s tím bych se asi spokojila :D).  A to stejné platilo i pro píseň od Justina Timberlakea. Jsou to prostě tak popové písně, že by se rockerovi jednoduše příčily zpívat. Další tři písně z prvního kola mi pro postavy také seděly, ať už to byla Mikova Lollipop, Ain’t got you od Kevina Michaela nebo If that’s okay with you od Shayna Warda (taktéž soutěžícího v Superstar, pokud si to ještě někdo pamatuje).

Další kolo bylo věnované králi a královně popu – Michaelu Jacksonovi a Madonně. Oba dva songy pro mě mají velký význam. They Don’t Care About Us je má nejoblíbejnější od MJe, té se prostě žádná nevyrovná. A Madonnu miluju. Její Nothing Fails naprosto vyjádřilo Sethovy pocity a danou chvíli. Nemohla jsem jinak, než ji do soutěže vybrat. Zbylé písně ostatních soutěžících už jsem do playlistu nezařazovala, jelikož by asi každého nebavilo poslouchat hromadu písní od stejných interpretů.

Do dalšího kola jsem si pro duet Setha a Eve vybrala remix Beyonce a R. Kellyho. Dlouho jsem nějaký takový skvělý duet hledala, ale stále jsem v hlavě měla tento song. I když to není originální píseň, je úžasná. A právě proto jsem do knihy vložila i kus textu. Tahle kompilace se R. Kellymu povedla. Odvážím se říct, že se mi líbí mnohem víc než originál.

A jelikož je Seth prostě rocker, nemohla jsem jinak, než přidat dvě čistě rockové/metalové písně. Linkin Park jsem zvolila z důvodu, že pro mě mají velký význam a své dětství jsem prožila s jejich písněmi. Avenged Sevenfold pak z podobného důvodu. Navíc jsem v tu chvíli ani nemohla přijít na nějakou pořádnou nakládačku a zase jsem nechtěla, aby se v ní pořád jen řvalo, nicméně právě Avenged Sevenfold a Linkin Park nejspíš Sethovy pocity a zápal tak nějak nejvíce vystihují. Stejně jako předposlední píseň z playlistu od Escape the Faith 10 Miles Wide.

Píseň od Cure jsem vybrala hlavně proto, že jsem hodně poslouchala cover od Good Charlotte a tu píseň si zamilovala. Bohužel v coverové verzi. Neříkám, že se mi originál nelíbí, jinak bych ho tam nedávala. Ale možná bych byla radši, kdybyste si poslechli i tu verzi, kterou jsem poslouchala při psaní já, protože tak nějak jsem „slyšela“ zpívat ji v Sethově podání. Třeba se vám bude nakonec taky líbit víc. 

A proč Dirty Diana od Michaela Jacksona? Protože je to přece jen jedna z těch „drsnějších“, které by Sethovi nevadily, aby je zazpíval, a taky proto… No, prostě… Podívejte se sami! :D Ale v Sethově podání v mé hlavě to byl o dost lepší výkon. :)

Poslední soutěžní kolo bylo před Vánoci, musela jsem zapátrat a zvolit staré americké songy – proto Ray Charles a Willie Nelson s Georgem Jonesem.

Abych řekla pravdu, ráda se k tomuto playlistu vracím. Je jeden z těch nejpovedenějších. Samozřejmě, že to neznamená, že by se mi ostatní nelíbily, ale jsou tvořeny jinak. Nejvíce se tomuto playlistu nejspíš podobá ten pro Odmítnutého a pak pro Osudový zvrat. Ale k těm se dostanu zase příště. :)

Pokud máte k playlistu ještě nějaké otázky, neváhejte a pište!

SG

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek